Roku 1978 byla vyhlášena národní přírodní památkou
Na Stránské skále vystupuje přes 50 m mocný sled vápenců starých cca 156 miliónů let
Výskyt rohovců, vhodných pro výrobu kamenných nástrojů, ovlivnil osídlení lokality již od starého paleolitu, kdy jsou zde doloženy první doklady těžby suroviny a výroby štípaných nástrojů. Surovina však zde byla těžena i v průběhu mladší doby kamenné – neolitu a pozdní doby kamenné – eneolitu.
Od středověku sloužily zdejší vápence jako stavební kámen, použitý například pro kašnu Parnas na Zelném trhu nebo Zderadův sloup v Křenové ulici. Severní a severozápadní svah Stránské skály je v důsledku toho zničen velkými kamenolomy.
Stránský vápenec byl použit jako dekorační a stavební kámen. Rekonstrukce a destrukce starých brněnských staveb ukázaly, že z něj byla část městských hradeb (Josefská), kašna Parnas a Zderadův sloup na ul. Křenové; byl nalezen i v románských základech katedrály sv. Petra a Pavla a minoritského kláštera. Těžen pro stavební účely byl již od přelomu 12. a 13. století až do roku 1925.
Samotní Němci i po náletu ve skalním masivu nadále budovali kryty. Padla i domněnka, že v podzemní továrně se vyrábějí rakety V-2. Po válce se v ražení štol nepokračovalo, v padesátých letech obsadila část podzemních prostor československá armáda, která zde začala budovat protiatomový kryt. Ten před dokončením převzal závod ZKL, který stavbu dokončil a vybavil ji jako velitelské stanoviště civilní obrany, které dnes leží připraveno za zakovanými železnými dveřmi. Chodby nejhornějšího patra, sloužící jako kryty, mají délku 136 m, délka štol středního patra je kolem 1 km, z toho asi 250 metrů se nachází za krytem civilní obrany, přes jehož strop se lze přeplazit. Nejspodnější patro má délku zhruba 200 metrů. Na toto patro bezprostředně navazuje jeskyně o souhrnné délce chodeb asi 150 metrů. Všechny přístupné jeskyně a štoly se stávají úkrytem bezdomovců, narkomanů a vyznavačů různých vír.
Paleontologicky nejdůležitější jeskyní je tzv. Velká medvědí jeskyně, objevená dělníky při ražení štol. Z geologického hlediska byla pro účely dělníků nevhodná a tak se zachovala jako významné paleontologické naleziště. Stala se před 60 000 lety úkrytem medvědů, kteří se do jeskyně dostávali komínem a žili tam po více generací, o čemž vypovídají nálezy – fosfátové hlíny z pozůstatků těchto hnědých medvědů a jejich kosti. V prehistorických dobách lokalitu rozdělovala řeka Svitava, která zde měla několik slepých ramen a vytvořila tak různé biotopy. Dalšími nálezy jsou skořápky vajec rozličných druhů ptáků, velkých koní apod. Jeskyně je významná proto, že komín byl posléze zavalen a jeskyně zůstala zapečetěná po tisíciletí až do příchodu dělníků. Dnes je tato jeskyně přístupná z nejspodnějšího patra štol; má délku asi 150 metrů a nachází se v ní hloubkový deník (návštěvní kniha).
Na Stránskou skálu se můžete vydat z autobusové zastávky Podstránská nebo konečné tramvaje číslo 10 - Stránská skála, odkud vede zeleně značená trasa.
